Asi se shodneme, že v době pandemie a s ní spojených restriktivních opatření, roste segment internetových obchodů. Roste sice tak jako tak, ale teď dostává ještě forsáž. Navíc se blíží Vánoce. Pokud se aspoň někdo z vás, stejně jako já, odmítá účastnit chaotických nákupních orgií na poslední chvíli, bude se vám možná hodit tento článek a pár nákupních rad.
Komercializované Vánoce bychom sice mohli sabotovat, párkrát jsem se o to dokonce pokusil, ale pokud nežijete v bublině podobně smýšlejících lidí, asi brzy narazíte. Je to jako byste hráli hru a uprostřed ní byste si z ničeho nic vymysleli pravidla. Vlastní. Neodrazuji vás od toho, jen se, prosím, předtím než pravidla uvedete v platnost, s ostatními domluvte. Jinak se vašeho odvážného příkladu chopí jen pramálo následovníků. A co hůř, někteří z nich si budou chtít zavést zase svoje pravidla a společenství, například rodina, by mohlo přestat fungovat.
Ona je metafora hry vůbec velmi zajímavá. Jako na hru nebo sport se totiž dá pohlížet na celý náš život a zvyky a rutiny představují jednu z cest, jak v ní uspět. A jako takové se musí procvičovat. Pokud tedy uspět chcete, což rozhodně není žádná povinnost. Analogii s hrami bychom jistě objevili i v předchozím článku o některých užitečných rutinách v digitálním světe, a dost možná ještě zřetelnější, protože na sítích se hraje na body a lajky. Musím se svěřit, že ohledně smysluplnosti téhle hry mě často přepadává skepse.
Výhru ve spotřebitelském světě zastupuje zisk, kladná ekonomická bilance, respektive uspokojení co největšího objemu potřeb při co nejmenších nákladech. Achich ouvej, kdovíproč. Bohužel nikdo. K dosažení plusové ekonomické bilance, ale i k zachování zdravého rozumu během účasti na trhu, zde přináším pár rad.
SPOTŘEBITELSKÉ ZVYKY
Užitečný zvyk číslo jedna. Novou věc si můžu koupit až jakmile ze svého majetku něco starého vyřadím, v ideálním případě ve větším počtu jednotek, než kolik si jich hodlám koupit. Nad racionalitou tohoto chování se doporučuji nepozastavovat, prostě si ho občas navykněte aktivovat jako nacvičený protokol. Výsledkem vám bude A) přehled o svých věcech, jejich úklid, a nestane se vám, že budete věcmi zavaleni, B) úspora, v případě, že nemáte za co novou věc směnit, a tudíž si nic nového nepořídíte, nebo za C) obojí, protože se nerozhodnu něco starého vyhodit, nýbrž prodat, případně darovat (úspora na straně obdarovaného).
Veďte si pro různé oblasti a zájmy krátkodobé i dlouhodobé nákupní seznamy a čleňte je na základě priority. Čím nižší priorita, tím spíš nákup odložte. Odkládat nákup je vůbec ten nejlepší způsob, jak seznamy redukovat, aniž byste si cokoli pořídili. Mnohokrát se totiž stane, že poté, co opadne prvotní okouzlení danou věcí a utichnou emoce, jejichž působením vaše nitro křičí: “tohle musím mít” a ke slovu se dostane racio, nepotřebnost dané akvizice vás udeří do očí a vy si ji škrtnete.
Uvědomte si, že zatímco obchodníci umetají cestičky impulzivním nákupům, je ve vašem nejlepším zájmu se jim radši vyhnout a najít si vlastní cestu. Je třeba si zvolit stranu, v rámci herní metafory stojí nabídka vždycky proti vám.
Seznam představuje rovněž obsah nákupního košíku. Projděte si ho před zaplacením ještě jednou nebo dvakrát a zkuste se zamyslet, které položce z košíku byste přiřadili jakou důležitost. Položku s nejnižší prioritou okamžitě vraťte, je to zbytečnost. Přinejhorším si danou věc koupíte příště, aspoň máte proč se vrátit, nákup nikdy nekončí. Opravdu ne. Opak je iluze. A pokud se jedna a tatáž věc octne na nejnižší prioritní příčce několikrát za sebou, s klidným svědomím se jí už nikdy nezabývejte.
Díky průběžně poctivě vedeným a aktualizovaným seznamům se stanete spolehlivým člověkem. Nebude vám dělat problém druhé smysluplně obdarovat, protože budete mít z čeho dárek vybírat, s čím položky srovnat.
Srovnávání představuje další samostatný bod. Prosím vás, nikdy nikomu nekývněte na první nabídku, vezměte si čas na jejich srovnání. S výjimkou případů, kdy si chcete dělat radost. Ano, chovat se čas od času záměrně iracionálně (případně na základě intuice a emocí), je taky velmi blahodárný zvyk, ale stanovte si pravidla, nebo balík, raději spíš skromný balíček, peněz na útratu. Obecně byste měli ale nakupování stále považovat za pomalý proces. Nejen tržní, taky poznávací.
Naučit se krotit vlastní impulzivitu, jinými slovy umět počkat, se mimochodem doporučuje i při sdílení obsahu na sociální síti. Raz, dva, tři, čtyři, pět, šest, sedm, osm, devět, deset… Pořád jste ještě přesvědčeni o nezastupitelnosti toho nebo onoho článku pro okruh svých známých? Viz můj předchozí článek. A jestli se ve vás během odkládání střádá vnitřní napětí, vybijte ho pohybem. Zvykněte si na to.