Že by byl druhý detektivní román s postavou autistické šachistky Alice Šíma knihou, která se vám dostane pod kůži, to bohužel říct nemohu. Jde ale koneckonců o detektivku, literární disciplínu, která vznikla jako oddechové čtení a v případě Jasnozřivosti to beze zbytku sedí. I když si myslím, že námět detektivního románu Ireny Obermannové šanci na překonání hranic žánru rozhodně měl. Zázrak se ale v případě Jasnozřivosti nekoná.
Obermannová v románu už podruhé oživila postavu geniální šachistky se socializačními nesnázemi, která o světě přemýšlí v intencích šachové partie, nosí boty po babičce, kouří tlusté doutníky, jejichž štiplavý kouř vyfukuje lidem do obličeje pod širým nebem i v obecní knihovně a jako hráz před světem nosí na hlavě i v létě teplý rudý kulich. Po hackerce Lisbeth Stiega Larsssona a Dívce, která si říkala Tuesday Stephena Williamse už sice mírné klišé, které ale v českém prostředí působí nakonec svěže. Nebo by mohlo. Pokud by tedy Obermannová námět nezabila svým literárním, nebo spíš scénaristickým stylem.
Přísahám, že jsem se pokoušel najít vhodnější přívlastek pro styl, kterým je kniha napsaná. Opravdu ano. Marně. A jedná se o největší mínus. Ale nepopírám, že i tento styl může být někomu blízký a problém s ním mám já. Uvedu příklad. Znáte populárního amerického spisovatele Jefferyho Deavera? Velmi úspěšný autor, od kterého jsem se taky pokusil jeden román přečíst… a odložil tu knihu zhruba v jedné třetině.
Vzpomněl jsem si na ni, protože byla napsaná podobným, spíš filmovým než beletristickým stylem. Spíš jako sled scén než jako „krásná“ literatura. Podobně u Obermannové.
Je to čistý děj a to je podle mého pro dobré literární dílo málo. Jako čtení před usnutím budiž, ale jak už jsem říkal, je škoda, že se autorka nepokusila zajímavý námět, kulisy a postavu tak trochu autistické podivínky, která je díky vyšší citlivosti i nadanou vyšetřovatelkou, víc rozpracovat a beletristicky okomentovat. Házet čtenáře bez vysvětlení z jedné scény do druhé a pak do třetí může přestat fungovat, přestože si autorka usilovně pomáhá situační komikou.
Jasnozřivost, Motto, 2018.
Takže sečteno podtrženo, pokud hledáte nevážnou knihu na vážné téma, beletrii, která se nezdržuje popisnými pasážemi, úvahami nad dobrem a zlem nebo psychlogií postav a odehrává se v českém prostředí, a pokud vám nevadí tak trochu filmový styl, jste doma a koupí nic nezkazíte. Postava Alice je totiž doopravdy boží a určitě vás pobaví.
Vydalo nakladatelství Motto v roce 2018. K dostání na webu Knihcentrum.cz.