Upozornění prudkým povahám, následující text představuje od začátku do konce jediný veliký hejt.
V mém ideálním světě nepijí lidé k uhasení žízně pivo, nýbrž vychlazenou vodu a ve všech sportovních areálech platí obecný zákaz prodeje alkoholu. Místo uzeného masa se ve stáncích prodávají iontové nebo proteinové nápoje a zelenina.
V mém ideálním světě neexistují hooligans a ultras a vůbec si lidé dvakrát rozmyslí, než se v Čechách vydají jako fanoušci na fotbalový zápas (přiznejme si, že se na to prostě nedá dívat) a raději se sportu sami věnují, samozřejmě že ne jako profesionálové.
Ať fandí sami sobě ve svém pokroku a růstu! Profesionální sport nedává žádný jiný smysl, než jako zábava pro masy, tzn. dochází k jeho zneužití a redukovaní na prostředek vydělávání peněz a vybíjení napětí, které ale mnohem lépe a zdravěji vypotíte, když začnete sami sportovat. Proto nefanděte profesionálům, fanděte sobě a podporujte vášeň pro pohyb u blízkých.
To mě přivádí k tématu dopingu v profesionálním sportu. Potírat doping je ryzí licoměrnost, která jen pokrytecky odvádí pozornost od toho hlavního a kruciálního. (Klání brutálně a bezuzdně nadopovaných jedinců by byla zajímavá minimálně z vědeckého hlediska.) O tom, že by ale si účastníci poškozovali zdraví dvojnásobně, se asi nemusím rozepisovat. Dvojnásobně, protože už hlídaný profesionální sport není často vůbec zdravý.
Douška. Takový motorismus nepovažuji za sport, nýbrž za nepochopitelnou exploataci přírodních zdrojů a zasviňování prostředí smradem, prachem a hlukem.